V rámci seriálu o novém informačním systému ČRS přinášíme nový článek, který se věnuje další oblasti, tentokrát jednomu z nejdůležitějších pilířů ČRS, kterým je hospodaření na rybářských revírech, produkce ryb v rybníkářství a rybochovných zařízení.
V minulých dílech jsem popsali, jaká byla historie systému, a co mu předcházelo a věnovali jsme se první oblasti – správě členské základny. V novém článku představujeme oblast, která se primárně věnuje rybářským revírům, výkonu rybářského práva včetně všech správních náležitostí, dále evidenci o hospodaření, zarybňování a evidenci úlovků. Rovněž se týká rybníkářství a rybochovných zařízení, jejich evidence, plánů obsádek a výlovků, krmiv, hnojení, výlovů a distribuce ryb, technicko-bezpečnostního dohledu (TBD) a evidence o hospodaření v rybníkářství.
Analytická skupina ČRS k oblasti Revíry, rybníkářství a rybochovná zařízení je složena z těchto zástupců: Branislav Ličko (Rada ČRS, garant skupiny pro revíry), Karel Němec (Východočeský ÚS, garant skupiny pro rybníkářství), Martin Podlesný (Rada ČRS), Petr Dimitrov (Západočeský ÚS), Hynek Dort (Západočeský ÚS), Jindřich Vintr (ÚS města Prahy), Ondřej Jedlička (Středočeský ÚS), Václav Jelínek (Severočeský ÚS), Jakub Vávra (ÚS Severní Morava), Miroslav Neuman (Středočeský ÚS), Pavel Moravec (Jihočeský ÚS), Miroslav Bialek (Východočeský ÚS). Všem členům skupiny patří poděkování za jejich práci na přípravě nového informačního systému ČRS v předmětné oblasti.
Co všechno můžeme od RISu v oblasti revírů a chovu ryb očekávat?
Rybářské revíry
Nejdůležitější funkcionalitou RISu v této oblasti je zajistit uživateli revíru kvalitní podklady k rozhodování, jakým způsobem bude na revíru hospodařit. V rámci manažerských přehledů bude mít možnost zobrazit si například vývoj zarybnění a úlovků na daném revíru v čase i historických trendech, porovnávat výsledky jednotlivých revírů mezi sebou, efektivně plánovat vysazování ryb z dostupných rybochovných zařízení s hlídáním plnění postupu zarybňování nebo podrobně monitorovat rybářský tlak na revír. A to nejen s ročním zpožděním, jak je tomu doposud (po digitalizaci povolenek), ale dílčí data bude mít k dispozici okamžitě díky mobilní aplikaci, která umožní rybářům evidovat lov na revíru nebo například rybářské stráži zanést kontrolu lovícího.
RIS pomůže uživatelům revírů při vytvoření žádosti o vyhlášení rybářského revíru a povolení výkonu rybářského práva v souladu s legislativními předpisy. Ze systému se vygenerují identifikační údaje žadatele (název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo osoby, statutáři). RIS vygeneruje na základě zadaných dat žádost, umožní její uložení, tisk, příp. odeslání žádosti prostřednictvím datové schránky prvoinstančnímu rybářskému orgánu.
V RISu budou evidovány všechny rybářské revíry včetně veškerých údajů, které se týkají vyhlášení rybářského revíru a povolení výkonu rybářského práva (název, číslo revíru, slovní popis, příslušný orgán státní správy, délka v km, rozloha v ha, uživatel revíru, kdo je pověřen hospodařením, platnost různých typů povolenek, typ revíru (mimopstruhový, pstruhový), datum vyhlášení, platnost dekretu, přílohy (žádost o vyhlášení rybářského revíru, rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru, žádost o povolení výkonu rybářského práva, rozhodnutí o povolení výkonu rybářského práva, postup zarybňování, rozhodnutí o ustanovení hospodáře a jeho zástupce, a další (např. povolení k nakládání s vodami, manipulační řád, provozní řád, technicko-bezpečnostní dohled, pachtovní smlouva atd.), změnová rozhodnutí, GPS souřadnice, čísla katastrálního území, chráněné rybí oblasti aj.)
V systému bude možné provádět změny u revírů, a to jak z důvodu změnových rozhodnutí státní správy, tak například z důvodu úpravy BPVRP. Zároveň bude umožněno zrušení rybářského revíru.
Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku v rybářském revíru
RIS zajistní vytvoření a úpravu postupu zarybňování (podle druhu, věkové kategorie). Podobně jako v případě vyhlášení revíru a povolení výkonu rybářského práva bude možné generování žádosti o změnu postupu zarybňování pro orgány státní správy.
RIS také umožní přepočet skutečně vysazených ryb do kategorií dle schváleného postupu zarybňování a vygenerování a tisk evidence hospodaření v rybářském revíru za daný rok (v souladu s platnou legislativou) a případné odeslání datovou schránkou příslušnému orgánu státní správy.
Výraznou pomocí bude rovněž podrobná evidence úhynů na revírech nebo přítomnosti rybožravých predátorů. Takový zjištěný problém zároveň budou moci některé skupiny uživatelů (například členové rybářské stráže) okamžitě hlásit a dokumentovat prostřednictvím mobilní aplikace. Tato data a dokumentace (a zejména rychlost jejich pořízení) jsou klíčová jak pro snížení případných škod, tak i jako podklad pro vyjednávání se státní správou například ve věci náhrad za způsobené škody nebo řešení problematiky sice přemnožených, ale často stále ještě chráněných rybožravých predátorů, jako je například vydra.
Zarybňování revírů
V novém systému bude také vedena celá evidence zarybňování rybářských revírů. Systém bude zabezpečovat celý životní cyklus násadového listu – ten kdo vysadí ho zadává do systému a uživatel (ÚS) ho schvaluje. RIS provede také výpočet ceny za násadový list dle postupu zarybňování a ceníku a provede vyúčtování zarybnění revíru.
Evidence úlovků
Evidence úlovků se provádí ze sumáře úlovků na povolence, případně z denních docházek (existují dvě varianty vzoru povolenky, se sumářem a bez). V povolence vyplňuje rybář evidenci denních docházek případně na konci roku sumář úlovků.
Do 15. dní po skončení platnosti povolenky musí rybář odevzdat vyplněnou evidenci docházky a sumář úlovků do RIS nebo na svou MO (=tomu, kdo povolenku vydal). RIS nově umožní přímé zadání do sumáře rybářem (který tím splní povinnost odevzdání povolenky na konci roku, bez toho, aby musel osobně na místní organizaci), nebo v případě klasického papírového odevzdání pak ruční zadání na úrovni MO (ÚS) jako zpracovatele povolenek.
RIS pak bude úlovky všech rybářů evidovat k jednotlivým revírům a promítat je do hlášení pro státní správu. RIS také automaticky provede pro uživatele revíru porovnání návratnosti úlovků, meziroční trendy, rozbor hospodaření ve formě statistik, přehledů a grafů.
Vybrané údaje RIS umožní zveřejnit na webu ve vazbě na revír, ale o zveřejnění a jeho rozsahu rozhodne vždy uživatel revíru.
RIS umožní všem členům ČRS vedení vlastní evidence docházky a úlovků, včetně např. „chyť a pusť“ a dalších parametrů včetně historie za poslední roky.
Rybníkářství (správa rybochovných zařízení)
Rybochovné zařízení (rybník nebo zvláštní rybochovné zařízení) je organizační jednotka (rybníky, sádky, odchovny, líhně), kterou spravuje chovatel ryb (rybníkář).
Rybníkářství je chov a lov ryb, popřípadě vodních organismů v rybníce nebo ve zvláštním rybochovném zařízení, uskutečňovaný k zajištění produkce ryb a rybího masa, popřípadě produkce vodních organismů nebo produkce rybí násady pro rybníky anebo pro zarybňování rybářských revírů.
RIS umožní všem rybníkářům v rámci ČRS vedení evidence chovného zařízení (název, výměra, registrační číslo hospodářství, registrační číslo schváleného produkčního podniku akvakultury, popis, GPS, katastrální území, přílohy (povolení k nakládání s vodami, manipulační a provozní řády apod.) aj.)
RIS bude všem rybníkářům umožňovat vedení plánů obsádek a výlovků, vedení skladu krmiv, korekci obsádek a výlovku, vedení údajů k výlovu a distribuci ryb a TBD.
Samozřejmostí je vedení evidence o hospodaření, o dosaženém hospodářském výsledku v rybníkářství a o lovu ryb na udici. RIS vygeneruje hlášení podle platné legislativy, vygeneruje sestavy, umožní jejich tisk, případně odeslání datovou schránkou na příslušný orgán státní správy.
Zeptali jsme se…
V čem vidíte přínos RISu pro uživatele rybářských revírů?
Ondřej Jedlička (rybářský technik, Středočeský ÚS)
Přínos RISu pro uživatele rybářských revírů vidím zejména ve skutečnosti, že veškerá data o rybářském revíru, jak od jeho vzniku, průběh vývoje zarybňování, mimořádných událostí, statistiky úlovků na revíru, úpravy zarybňovacího plánu atd., budou obsaženy v jednotném systému, který budou používat všichni uživatelé rybářských revírů, a ze kterého si budou moci v podstatě na „kliknutí“ generovat potřebné údaje pro potřeby MO a členskou základnu. Řekněme si na rovinu, že dnes si každý uživatel rybářského revíru eviduje údaje o revíru buď papírově, elektronicky nebo kombinovaně. Sjednocení informací o rybářském revíru v systému RIS nepochybně ulehčí funkcionářům MO mnoho práce při evidenci údajů o revírech, ale nebude to samozřejmě hned. Nejprve bude nutno všechny tyto údaje do systému promítnout a následně je aktualizovat, ostatně ale to již stejně všichni dnes děláme, jen ne v RISu. Další přínos RISu vidím ve faktu, že při změně např. hospodáře na rybářském revíru, bude mít nový hospodář k dispozici kompletní evidenci všech údajů o revíru včetně jeho historie a tato znalost informací mu výrazně ulehčí zorientovat se na novém revíru a pomůže mu efektivně řešit hospodaření na rybářském revíru, což se následně pozitivně promítne na kvalitě hospodaření.
V čem spatřujete přínos RISu pro chovatele ryb v rámci ČRS (rybníkáře)?
Karel Němec (rybářský technik, Východočeský ÚS)
RIS bude mít rozhodně nespočet kladů v oblasti rybníkářství a rybochovných zařízení. Z těch nejzásadnějších a nejdůležitějších shledávám správu a evidenci veškeré dokumentace rybníkáře či hospodáře rybochovných zařízeních (zvláště pak vedení karet rybníků a potoků, knih obsádek a komor, evidence propočtů objemu krmiv pro příslušný rok, vedení pohotovostních plánů nebo správa náležitostí k žádostem, ať už se jedná o náhradu škody způsobenou zvláště chráněnými živočichy či o povolení použití závadných látek ke krmení a mnoho dalších potřebných evidencí), která bude na jednom místě, a se kterou může hospodář rybochovu ihned pracovat nejen v kanceláři, ale i v provozu. Evidence umožní předložit povinnou dokumentaci státní správě rybářství nebo krajské veterinární správě SVS a nebude tak administrativní zátěží pro hospodáře rybochovných zařízení. Stejně tak se zjednoduší, zkvalitní, a hlavně zrychlí komunikace mezi uživatelem rybářských revírů (většinou ÚS) a produkčními MO ČRS, které nabízí svou produkci násadových ryb pro účely zarybnění rybářských revírů nebo naopak, tzn. pokud produkční MO potřebují zajistit obsádku ryb do svých chovných rybníků a jiných rybochovných zařízení.
Za ČRS Tomáš Kočica, Lukáš Mareš
