ODEMČENÝ ČLÁNEK Z RYBÁŘSTVÍ: Dokážete rozlišit raky v přírodě?

Již naši předkové věděli, že raci jako všežraví živočichové, se širokým spektrem potravy, dokáží zlikvidovat jak živočišný, tak i rostlinný odpad ve vodním prostředí. Úbytek původních raků je doprovázen i prudkým nárůstem agresivnějších, nepůvodních druhů. Proto se i v České republice zvýšil počet druhů raků ve volné přírodě.

Nepůvodní druhy přenášejí račí mor

V současné době můžeme na našem území napočítat celkem šest druhů raků v potocích, řekách a nádržích, ale pouze dva druhy, a to rak kamenáč a rak říční, jsou na našem území původní. Všechny ostatní druhy byly na našem území buďto uměle vysazeny (jako u raka bahenního pocházejícího z východní Evropy nebo severoamerických raků signálního a mramorovaného), resp. se k nám sami rozšířili z okolních zemí (např. další severoamerický rak pruhovaný, který k nám doputoval proti proudu po Labi). Bohužel, všichni nepůvodní raci patří mezi přenašeče račího moru, jehož původcem je plísni podobný mikroskopický patogen Aphanomyces astaci, který žije v krunýři raků.

Kromě těchto uvedených čtyř nepůvodních druhů se musíme nově připravit na invazi dalšího nepůvodního druhu raka pocházejícího rovněž ze severní Ameriky, který je stejně jako rak mramorovaný oblíbený mezi akvaristy. Jedná se o raka červeného, jehož výskyt byl donedávna zaznamenáván hlavně v jižní Evropě. Velká obliba mezi akvaristy v kombinaci s jeho rychlým a úspěšným rozmnožováním, rychlou likvidací akvarijní vegetace a útočností vůči rybám v akváriích vedou k tomu, že jsou tito raci akvaristy často přemísťováni do zahradních jezírek.

Bez ohledu na druh může totiž barva krunýře nabývat různých odstínů. Od hnědé přes hnědozelenou až po modrou. Výjimkou nejsou ani raci různě barevně mramorovaní. To platí jak pro původní, tak i nepůvodní raky

Pro tohoto raka přitom není nijak obtížné jezírko opustit a vydat se hledat příhodnější lokalitu, přičemž po souši dokáže za jediný den ujít až 3 kilometry. V horším případě rak končí nelegálním a nebezpečným vypuštěním přímo do volné přírody, stejně jako tomu bylo u akvarijního, partenogeneticky se rozmnožujícího raka mramorovaného.

Jako u všech invazních rostlin a živočichů, je i u nepůvodních raků nežádoucí jejich nekontrolované šíření. Likvidace těchto konkurenčně silnějších druhů je již téměř nemožná, ale můžeme se snažit alespoň zpomalit jejich šíření. Často k vysazení invazních raků dochází díky neznalosti nebo špatnému určení druhu raka.

Mobilní aplikace pomůže

Přestože se od sebe jednotlivé druhy raků liší, má často i odborník velké problémy s jejich rozlišením. Existují typické znaky, podle kterých můžeme jednotlivé druhy raků rozlišit, ne vždy jsou však dostatečně výrazné a člověk si je také nemusí zcela přesně zapamatovat. I proto jsme ve VÚV TGM, v. v. i. vytvořili mobilní aplikaci, pomocí které lze nejen pořídit a odeslat záznam o výskytu raků, ale podle dominantních znaků s pomocí aplikace i druh raka správně určit. Tuto aplikaci v současné době naleznete (včetně návodu k instalaci) na internetových stránkách https://heis.vuv.cz/projekty/raci2017. Pro ty, kdo si nemohou aplikaci nainstalovat, jsme připravili stručný návod na rozlišení raků v tomto článku.

Pod kamenem není jen kamenáč

Začněme raky původními, tedy kamenáčem a říčním. Mezi veřejností je rozšířen omyl, že pokud se najde rak v potoce pod kamenem, jedná se o raka kamenáče. To však nemusí být pravda. Většina raků bez ohledu na druh si v případě možnosti vybere kámen za vhodný úkryt. Dostatek velkých kamenů v potoce nebo v rybníce dokáže raky velmi dobře ochránit před predátory. Někteří raci si zase hloubí nory v březích nebo ve dně potoků či rybníků. Nory často vyhledává rak říční, ale občas i rak kamenáč.

V evropských podmínkách se naučil hloubit labyrint dlouhých nor i severoamerický rak signální, ačkoliv ve své domovině většinou nenoruje. Rak se tedy dokáže přizpůsobit okolním podmínkám a úkryty si vybírá nebo tvoří podle aktuální potřeby. Určit tedy druh raka podle místa, kde jsme ho našli, nelze. Nepomůže nám ani barva jeho krunýře. Setkáváme se s informacemi o výskytu invazního modrého raka, což se ale ukáže často jako nepravda. Bez ohledu na druh může totiž barva krunýře nabývat různých odstínů. Od hnědé přes hnědozelenou až po modrou. Výjimkou nejsou ani raci různě barevně mramorovaní. To platí jak pro původní, tak i nepůvodní raky.

Chceme-li tedy druh raka správně určit, musíme ho prozkoumat podrobněji. Nejlepším postupem je raka vyfotit, například mobilním telefonem, protože některé drobné znaky si můžeme následně lépe prohlédnout zvětšením fotografie. Mezi ty hůře prozkoumatelné, ale pro určení druhu raka velmi důležité, patří např. postorbitální lišty, které jsou na hlavové části krunýře raků (Obr 1).

Postorbitální lišty (jeden pár, dva páry)

Rak říční má na rozdíl od raka kamenáče dva páry postorbitálních lišt. Je to hlavní znak, podle kterého se tito dva původní raci dají mezi sebou rozeznat.

Pomůže i barva klepet

Další rozdíl mezi našimi původními raky je v barvě spodní části klepet. Zatímco rak říční má spodní stranu klepet zbarvenou oranžově až červeně, klepeta raka kamenáče jsou ze spodní strany světlá. Varianty světlé barvy nebudeme podrobněji probírat, nuance jako světle béžová, světle žlutá nebo... pokračování článku zde.