Kormorán velký je intenzivně zmiňovaným druhem v souvislosti se škodami na rybách. Není divu, protože tito ptačí predátoři každý rok v rybářství způsobí škody za více než 157 mil. Kč, z toho na revírech ČRS za více než 64 mil. Kč. Kormorán tak vévodí žebříčku škod páchaných na rybách rybožravými predátory. Na naše ryby však číhá další zástup ptačích druhů, jejichž zobáky likvidují cenná společenstva ryb a největším problémem je jejich ochrana, a s tím i zapovězení možnosti jakéhokoli zásahu do jejich činnosti natož odstřel.
Pojďme si jako první druh z této plejády představit čápa černého (Ciconia nigra).
Čáp černý je velký pták převážně černého zbarvení s bronzovým leskem a červeným dlouhým zobákem. Je o něco menší než čáp bílý, délka těla dosahuje okolo 1 m, rozpětí křídel až 2 m a hmotnost až přes 3 kg. Svá hnízda staví převážně na vysokých stromech.
V případě čápa černého existuje několik zásadních faktů, které je potřeba směrem k rybářskému hospodaření na revírech zmínit. Na rozdíl od svého známějšího příbuzného, čápa bílého, v jeho potravě tvoří zásadní podíl ryby. Svou potravu hledá v mělkých lesních potocích, kapilárách a horských bystřinách, což jsou pro nás rybáře nejcennější vody z pohledu odchovu násad pstruha obecného. Tyto vody jsou navíc často celoročně hájené, tudíž nejsou navštěvovány lovícími rybáři, a tak má čáp černý nerušený prostor pro decimaci nových generací “potočáků“. Navíc podle dostupných informací nemá čáp černý problém létat za potravou v okruhu 20 km od hnízda.
Obecnou hrozbou pro rybí společenstva je zejména konzistentní nárůst populace tohoto druhu na našem území. Rozhodně již nelze tvrdit, že čáp černý je nějaká vzácnost. Do konce 19. století nebylo na našem území hnízdění tohoto druhu doloženo. Ve 30. letech 20. století začal pravidelně hnízdit v lužních lesích u soutoku Moravy a Dyje a odtud se šířil dále na sever. V 50. letech bylo zaznamenáno první hnízdění dokonce v Podkrkonoší. Dnes se vyskytuje prakticky konzistentně po celém území, na Šumavě je doloženo hnízdění i v 1050 m. n. m. Za posledních 50 let je populace čápa černého na našem území více než pětinásobná a stavy se odhadují na více než 400 hnízdících párů. S ohledem na velice skrytý život tohoto druhu se lze oprávněně domnívat, že toto číslo bude výrazně vyšší. To, že se čáp černý velmi obtížně sčítá přiznávají i samotní ornitologové.
Podle červeného seznamu IUCN je čáp černý málo dotčeným druhem (LC), v ČR je však i přes neustále rostoucí počty řazen mezi silně ohrožené druhy. Bohužel zkušenosti s pohotovostí reakce české legislativy na rostoucí počty ohrožených druhů jsou velmi špatné. Asi nejlepším příkladem za všechny je vydra říční, která je dnes již zcela běžným druhem, který navíc působí obrovské škody a česká ochrana přírody není schopná na tento fakt nijak reagovat. ČRS tak při jednáních se zástupci státní správy i ochrany přírody intenzivně zmiňuje i problematiku čápa černého. Škody, které čáp působí zejména na malých tocích rozhodně nejsou zanedbatelné a v kombinaci s tlakem vydry říční na stejném toku se jedná o smrtící kombinaci predátorů, kteří dovedou vodu prakticky „vyčistit“, a to nejen od ryb.
Čáp černý není zdaleka jediný, který nám působí značné problémy. S dalšími predátory ryb z ptačí říše Vás brzy seznámíme. Budeme se nadále snažit ve spolupráci s rezorty zodpovědnými za problematiku rybářství i ochrany přírody prolomit legislativní ochranu přemnožených rybožravých predátorů a ochránit tak společenstva našich ryb.
Za ČRS Lukáš Mareš
