V časopisu Rybářství je pravidelně publikována anketa, ve které odpovídají na důležité otázky zainteresovaní respondenti. Tentokrát se autor ankety Ing. Jan Štípek zajímal o to, jak probíhá příprava Rybářského informačního systému ČRS. Odpovídali Tomáš Kočica - projektový manažer RIS za ČRS a Matěj Vala projektový manažer za spol. Equica, a. s., která nad RISem zajišťuje projektový dohled. RIS patří v současné době mezi priority ČRS, o které je velký zájem i ze strany rybářské veřejnosti, proto zveřejňujeme odpovědi obou manažerů na našem webu.
Jak probíhá příprava Rybářského informačního systému (RIS)?
Bc. Tomáš Kočica,
projektový manažer Rybářského informačního systému ČRS, z. s.
Při tvorbě informačního systému je nejdůležitější analytická fáze, během které se sbírají požadavky na celý systém a navrhuje se řešení, které bude ve finále vyhovovat všem. U RISu je tato fáze o to důležitější, že se systémem bude pracovat nejen sedm územních svazů a téměř 500 místních organizací, ale aktivně ho bude využívat přes čtvrt milionu rybářů. Ať už si budou chtít objednat povolenku přes internet, najít informace o revíru nebo na konci roku povolenku vrátit. Mám obrovskou radost, že od začátku projektu Republiková rada v čele s předsedou Karlem Machem vnímala, že nový systém musí mít přínos hlavně pro rybáře a místní organizace.
Proto jsme se u každé navrhované funkcionality ptali na dvě hlavní otázky: „Jak to zjednoduší práci Svazu?“ a „Co z toho bude mít rybář“? Troufnu si říct, že tak, jak je systém navržen, představuje v dobrém slova smyslu malou revoluci ve fungování Svazu. Funkcionářům místních organizací a územních svazů výrazně zjednoduší administrativu, protože velká část procesů se automatizuje a to, co se nyní zdlouhavě řešilo papírovou formou nebo ručně, bude systém zajišťovat sám. Rybářům zase přinese mnohem větší množství informací o revírech i svazové činnosti, zjednoduší komunikaci s místní organizací a některé záležitosti, u kterých byla doposud nutná osobní návštěva, umožní řešit i přes internet – ať už nákup povolenky, placení členských příspěvků, přestup mezi organizacemi nebo i vrácení povolenky na konci roku.
Další fáze, která nás čeká v následujících měsících, bude neméně důležitá. Jedna věc je perfektně naprogramovaný „vnitřní“ systém, druhá je jeho přehlednost pro koncového uživatele – tedy to, jak systém vypadá na povrchu, jak snadno se v něm orientuje a jak je intuitivní. Čeká nás dalších pět měsíců intenzivní práce, během které už se budou – s mírnou nadsázkou – řešit vzhled obrazovek, barvy a umístění tlačítek a velikost písma. Následovat budou stovky hodin funkčního i zátěžového testování, migrace dat ze současných systémů a pilotní provoz. Za rok touto dobou už ale RIS poběží naostro ve všech místních organizacích a každý člen do něj bude mít přístup. Ale nebojte, pokud preferujete tužku, papír a návštěvu místní organizace, půjde to samozřejmě také…
Matěj Vala,
senior projektový manažer Equica, a.s.
Zdárně jsme za významné pomoci lidí z územních svazů i místních organizací dokončili analýzu první etapy systému. Ta se primárně zabývala členskou základnou, agendou rybářské stráže a oblastmi, které na ně navazují. Nyní již začal vlastní vývoj na straně dodavatele. Paralelně s tím však pokračujeme v analytických pracích etapy druhé, tedy v oblastech revírů, rybníkářství, sportu, mládeže a dalších. Současně se rozbíhá příprava mobilní aplikace, která bude následně, stejně jako webová aplikace, dostupná všem členům ČRS, a zahajujeme práce na konkrétním technologickém řešení systému.
Z pohledu průběhu prací jsme prožili velmi rušných devět měsíců, kdy jsme v pracovních týmech pro jednotlivé oblasti definovali funkcionality systému. V pracovních týmech je jen za naši stranu více než 80 lidí, což klade samozřejmě velké nároky na organizaci práce i koordinaci jednotlivých aktivit ze strany vedení projektu. Náročnost implementace RISu však nespočívá pouze na organizaci práce, významnějším úkolem je stanovení funkcí systému, které pokryjí potřeby všech cílových skupin, tedy rybářské veřejnosti, místních organizací, jednotlivých územních svazů a ČRS jako celku. Protože postupy i dílčí potřeby se mezi jednotlivými územními svazy a jejich místními organizacemi liší, museli jsme hledat jak možnosti sjednocení postupů, tak i navrhovat takové funkce systému, které pokryjí právě tuto různorodost.
Věříme, že jsme se dobrali řešení, která po nasazení přinesou zjednodušení práce a dostupnost potřebných informací pro organizace i rybáře v reálném čase tak, jak si na to v dnešním každodenním životě zvykáme. Po dokončení analýz se na jaře 2023 začneme zabývat migrací dat ze současných systémů a elektronických i papírových evidencí do RISu, a hlavně důkladným testováním připravených modulů systému. Stejně jako v analytické fázi i zde bude klíčová účast zástupců ÚS i MO k doladění jednotlivých částí systému tak, abychom co nejlépe pokryli jejich potřeby a systém byl co nejlépe připraven na ostrý provoz.
pro časopis Rybářství připravil Jan Štípek, za ČRS Lukáš Mareš
