V posledním článku (Sucho a tropické dny: jak se ryby vyrovnávají s nedostatkem kyslíku?) jsme se blíže podívali na možné příčiny úhynu ryb v probíhajících tropických dnech a na (pokud možno) bezpečnou manipulaci s úlovkem. Dnes se k tomuto tématu vrátíme – co je možné udělat proto, abychom těmto úhynům, způsobeným nedostatkem kyslíku ve vodě nebo otravami, předešli?
Ačkoli jsou letošní letní přísušky extrémní, nebyly doposud na našich revírech zaznamenány výraznější (plošné) úhyny ryb; zjištěné úhyny jsou lokálního charakteru a týkají se především drobných kaprovitých ryb. S pokračujícím suchem je ale vhodné připravit se na nouzové varianty a postupy, zvýšit nad našimi revíry dohled a zejména se zaměřit na prevenci.
Včasná hlášení stavu
Pokud rybář zpozoruje známky začínajícího masového úhynu ryb, je v první řadě co nejrychleji nutné informovat o situaci uživatele revíru prostřednictvím hospodáře, který je za tento revír zodpovědný. Jen tak je možné zamezit dalšímu úhynu – nepředpokládejte, prosím, že to již někdo jiný udělal za vás. Pokud je to možné, v první řadě situaci pečlivě zdokumentujte – o jaké rybí druhy se jedná, kolik jich přibližně je, zaznamenejte čas a pokud u živých ryb pozorujete nějaké nestandardní projevy, tak jaké to jsou – velmi to pomůže v indikaci příčiny začínajícího úhynu (lapání po vzduchu u hladiny u kaprovitých ryb, trhané pohyby, plavání „cik-cak“…). Zkontrolujte také vizuálně kvalitu vody – dělá se na ní pěna, je výrazně zelená, jsou mastné stopy na hladině...? Máte- li možnost, pořiďte několik snímků a natočte krátké video. S těmito informacemi pak bezodkladně informujte daného hospodáře – buď prostřednictvím místní organizace nebo kontaktujte přímo územní svaz (v soupisu revírů v papírové verzi je seznam revírů a uživatelů revírů vzadu, na našem webu je to vždy první položka pod názvem revíru). Kontakty najdete v seznamu místních organizací nebo na stránkách příslušného územního svazu. Metodický návod pro postup při zjištění havárie jakosti vody je také součástí soupisu revírů (na konci soupisu).
Rybářská stráž
O revíry ČRS se stará více než 5000 členů dobrovolné rybářské stráže a profesionální rybářská stráž. Dovolujeme si na ně apelovat s prosbou zvýšené aktivity v těchto dnech – úkolem rybářské stráže není jen kontrolovat rybáře, ale také kvalitu vody a možné příčiny znečištění. Je velmi vhodné zaměřit se zejména na malé toky, které nejvíce trpí nedostatkem vody – pravděpodobně u nich v těchto dnech sportovní rybáře nenajdete, o to více je kontrola porybnými potřeba; včasným upozorněním na začínající úhyn můžete pomoci daleko více, než kontrolou několika rybářů na frekventovaném revíru. Hlavním úkolem rybářské stráže je chránit rybí obsádku a v těchto dnech je to potřeba víc než kdy jindy.
Malé vodní elektrárny
Malé vodní elektrárny na řadě toků způsobují svou činností závažné problémy rybí obsádce a nedostatek vody ještě prohlubují. Jejich povinností je zachovat stanovený minimální průtok vody – pokud je vody nedostatek, musí svou činnost omezit. Na řadě toků bohužel nejsou minimální zůstatkové průtoky dodržovány a velká část zbývající vody putuje do turbín. Pokud se s tím setkáte v praxi, rozhodně je vhodné situaci nahlásit hospodáři revíru a zároveň i podat podnět na Českou inspekci životního prostředí. Vodoprávní orgán také může v určitých situacích omezit nebo zakázat provozování malých vodních elektráren – na řadě míst to již letos je aplikováno.
Jak je možné revírům pomoci?
V případě, že je zjištěna akutní hrozba úhynu, může hospodář provést některá opatření s cílem situaci zlepšit. V první řadě by to měla být snaha o zvýšení množství vody, která do revíru přitéká – často se jedná například o postupné vypuštění jednoho z rybníků v navazující kaskádě nebo upuštěním některého z vodních děl – přehrad a retenčních nádrží. Pokud to možné není, je vhodné zajistit zvýšení množství kyslíku lokálně, prostřednictvím čerpadel nebo provzdušňovacích zařízení (aerátorů). Při jejich použití je ale nutné přizpůsobit se lokálním podmínkám. Nejdůležitější je provzdušňování během noci, kdy je kyslíku největší nedostatek (přes den kyslík uvolňují měkké a tvrdé vodní rostliny i fytoplankton – řasy, sinice aj., přes noc ho naopak spotřebovávají). Nočním provzdušňováním také zabráníme oteplování vody v revíru a zároveň dodáme chybějící kyslík. Při všech formách okysličování je velmi důležité zabránit víření sedimentu (bahna) na dně. Jeho vířením dochází k uvolňování toxických plynů a zvýšené spotřebě kyslíku (během rozkladných procesů) a zároveň může dojít k mechanickému zanesení rybích žaber. Pokud je k provzdušnění používáno vzduchové čerpadlo (vzduch je veden do rybníku přímo podobně jako u akvárií), je vhodné vzduch čerpat z chladných míst – sklepy, jeskyně nebo alespoň stinné místo tak, aby nedocházelo k dalšímu oteplování vody.
Pokud to umožní spádové podmínky přítoku (například do nádrže proudí voda trubkou nad úrovní hladiny), můžeme také použít tříštící mříže – křížem přes sebe umístěné (například) plastové přepravky na ovoce, na které padá voda, zajišťují její tříštění a výrazné okysličení i slabým přítokem.
Tato opatření jsou samozřejmě krátkodobého charakteru, uživatel revíru by v nejohroženějších lokalitách měl zvážit některé z dlouhodobých řešení – na trhu je řada čeřidel s pohonem na solární panely, které zajišťují přísun vzduchu celoročně. Tato řešení jsou velmi vhodná také pro místní líhně a sádky.
Pokud již dojde k úhynu ryb na revíru, je třeba zajistit co nejrychlejší likvidaci uhynulých ryb. Může tím zabránit nejen další zvýšené spotřebě kyslíku z rozkladných procesů, ale i bakteriálním infekcím, které mohou následovat nejen na daném revíru, ale i na všech navazujících revírech na stejném povodí. I proto je nutné důsledně kontrolovat nejen stojaté revíry, ale i jejich přitoky .
Zejména u malých toků – vlásečnic, kapilár, chovných potoků – roste v tomto období riziko vyschnutí,ať již v důsledku odběru vody (černé odběry, malé vodní elektrárny) nebo z důvodu prostého nedostatku srážek nebo spodní vody. Na tyto případy bychom měli pamatovat, dopředu je vytipovat, pravidelně je systematicky kontrolovat a problémové lokality v případě havarijního nedostatku vody včas slovit a při zajištění dostatečného vzduchování je transportovat do vhodnějších náhradních lokalit. Zvláště je nutné se zaměřit na případné zdroje znečištění – vyústění odpadních vod do potoka. Zatímco za standardních průtoků může být takový zdroj znečištění neškodný, dokáže při nedostatku vody způsobit úplné zahubení obsádky. Pozornost musíme také věnovat (nejen) nelegálním odběrům vody z řečiště – odběr vody na zavlažování golfových hřišť a zahrádkářských kolonií, náhony rybníčků, koupališť anebo čerpání vody do cisteren pro zemědělství dokáží snížit průtoky doslova na nulu. Při zjištění takových odběrů je také vhodné kontaktovat jak hospodáře revíru, tak případně i podat podnět k prošetření České inspekci životního prostředí (ideálně ve spolupráci s rybářským hospodářem). Nezbytná je nicméně podrobná video nebo fotodokumentace.
Bude líp..?
Ano, až zaprší (a rychle neuschne). Do té doby se musíme snažit, aby byly škody na rybích obsádkách co nejmenší - od organizačních složek ČRS, přes rybářskou stráž až po rybářskou veřejnost.
Petrův Zdar!
Tomáš Kočica, Pavel Vrána
