Koi herpes viroza je v posledních dnech a týdnech velmi exponovaným tématem v médiích i v diskuzích na sociálních sítích. Je čeho se obávat?
Základní fakta o KHV
Koi herpesviróza (KHV) je virové, vysoce infekční onemocnění, které způsobuje rychlé a vysoké ztráty na obsádce kapra obecného a případně jeho barevných varietách (KOI kapr) ve všech věkových kategoriích. Poprvé byl virus prokázán v roce 1998 v Izraeli, v uplynulé dekádě byl zaznamenán po celém světě. Původcem onemocnění je koi herpesvirus z čeledi Herpesviridae, který má dvouvláknitou DNA. Důležitým faktorem pro vznik onemocnění je teplota vody – k vypuknutí choroby dochází nejčastěji při teplotách vody 23 – 26 °C, vzácněji i při nižších teplotách.
Napadené ryby jsou dezorientované, ztrácejí únikový reflex, zdržují se u hladiny a přítoků. Mají zvýšenou dechovou frekvenci. Na žábrách se vyskytují silné nekrózy, bývají bledá, nepravidelně zbarvená. Kůže bývá světlá, nebo naopak tmavá, nejčastěji však nepravidelně zbarvená, s charakteristickými krváceninami na bocích a bázích ploutví. Vrstva hlenu bývá zvýšená. Oči bývají vypoulené (exoftalmus), nebo naopak zapadlé (enoftalmus).
Toto onemocnění není přenosné na člověka a nemá vliv na kvalitu rybí svaloviny (konzumaci).
Jeho výskyt na našem území je ostrůvkovitý, vzácný, ročně je zaznamenáno pouze několik málo případů.
V současné chvíli je v rámci zemí EU zaznamenáno 38 ohnisek s prokázaným výskytem KHV na území Německa, Velké Británie, Dánska, Slovenska, Polska a České republiky.
U nás se letos jedná o 8 prokázaných ohnisek v několika krajích (Praha, Středočeský, Pardubický a Moravskoslezský kraj).
Jedná se o onemocnění ryb povinné hlášením, v případě podezření na vypuknutí této nákazy platí oznamovací povinnost. Státní veterinární správa pak provede testy pomocí PCR či izolace viru, které vyvrátí či potvrdí prvotní podezření.
V okolí zasažené lokality se zavádí mimořádná veterinární opatření, která zahrnují zřízení uzavřeného pásma, zákaz exportu ryb z lokality do jiných, nezasažených oblastí, tzv. depopulaci, neboli výlov a šetrné usmrcení celé obsádky oxidem uhličitým a její následnou likvidaci v asanačním podniku (kafilerii), protože na dané onemocnění není zatím vyvinut žádný účinný lék. Poté se ponechá celá nádrž minimálně 6 týdnů bez obsádky a provede se dezinfekční vápnění v podobě 3 tun páleného vápna na hektar.
Veškeré náklady a ztráty spojené s hynutím ryb, depopulací, vápněním apod. hradí na základě zákona č. 166/1999 stát, prostřednictvím Ministerstva zemědělství.
Hrozí plošná epidemie?
Důležitým faktorem pro plošné šíření je hustota obsádky kaprů. Proto jsou zpravidla postiženy nikoli sportovní revíry, ale zejména produkční (chovné) rybníky - množství kaprů na hektar je u nich samozřejmě nesrovnatelně vyšší, než u sportovních revírů. Určitě tedy nehrozí masová epidemie, ačkoli určité ztráty zejména u produkčních rybářů nastat mohou. V této fázi se není nutné bát ani nedostatku kaprů pro budoucí násady ani na vánoční trh - produkce kaprů v ČR je obrovská a současný výskyt se týká (z globálního pohledu) pouze nepatrného zlomku produkce.
Jakým způsobem se může onemocnění šířit?
Mimo prostředí těla kapra (ve volné vodě) přežívá virus maximálně v řádu hodin. V praxi to znamená, že například v hustších rybničních sestavách se opravdu může virus rozšířit s vodou. Mnohem častější je ale zavlečení viru do rybníka společně s násadou, jejíž producent nedostatečně (ať už úmyslně nebo neúmyslně) nezkontroloval přítomnost koi herpes viru (na první pohled se totiž nemusí projevit zejména v chladnější vodě). Dalším potencionálním šiřitelem jsou vodní ptáci a nezodpovědní majitelé okrasných jezírek, kteří občas nechtěné koi kapry vypustí do nejbližšího rybníka. To se stává častěji, než by se na první pohled mohlo zdát - je překvapivé, kolik nevysazených ryb se v některých lokalitách při výlovu objeví, včetně jeseterů, slunečnic nebo okrasných koi kaprů a karasů. Včetně okrasných vodních želv.
Mají si na něco rybáři dávat pozor?
V případě zjištění nestandardního chování kaprů je vždy vhodné upozornit hospodáře daného revíru. To platí vždy bez ohledu na to, zda je koi herpes virus zrovna mediálním tématem či nikoli. Určitě ale stojí za to dávat si větší pozor na ošetření rybářského vybavení zvláště v situaci, kdy během jednoho dne navštívíte více revírů. Opatrnost je na místě i u používání nástražních ryb - zakoupená plotice sice KHV nepřenese, ale voda, ve které jste ji přenesli už teoreticky může.
Závěrem?
Současný výskyt KHV je pro producenty i rybáře důvodem ke zvýšené opatrnosti při manipulaci s rybou i s výběrem a prověřováním násad. Škody, které byly v tuto chvíli způsobeny, nejsou ohrožující pro domácí trh s kaprem a díky tomu, že KHV se nešíří na člověka, nejsou ani zdravotním ohrožením při náhodné konzumaci. Ztráty producentů a místních organizací na zlikvidovaných chovech jsou velmi nepříjemné z pohledu promarněné práce, ale ekonomicky nejsou likvidační díky náhradám od státu.
Všem rybářům přejeme Petrův zdar (a producentům ryb pevné nervy a zdravé kapry).
Pavel Vrána, Tomáš Kočica
