Přinášíme nový článek ze seriálu k novému informačnímu systému ČRS. Tematicky je tentokrát zaměřen na další širokou oblast, kterou bude pokrývat, a tou je rybářská stráž.
V předcházejících dílech jsem popsali, jaká byla historie systému, a co mu předcházelo, věnovali jsme se správě členské základny a hospodaření na revírech a rybníkářství. V tomto článku popisujeme oblast rybářské stráže - od vedení evidence stráží, výkazu jejich kontrolní činnosti až po podporu jejich činnosti v terénu.
Analytická skupina ČRS k oblasti Rybářská stráž je složena z těchto zástupců: Pavel Vrána (Rada ČRS, ÚS města Prahy, garant skupiny), Marek Macholda (Středočeský ÚS), Miroslav Neuman (Středočeský ÚS), Otto Hlaváček (Středočeský ÚS), Tomáš Kepr (Jihočeský ÚS), Ján Turičík (Jihočeský ÚS), Petr Dimitrov (Západočeský ÚS), Hynek Dort (Západočeský ÚS), Jan Kokoška (Západočeský ÚS), Jaroslav Lev (Západočeský ÚS), Miloš Marek (Severočeský ÚS), Vladimír Jiříček (Severočeský ÚS), Jiří Jakeš (Severočeský ÚS), Dalibor Holý (Východočeský ÚS), Štěpán Sedláček (Východočeský ÚS), Karel Němec (Východočeský ÚS), Petr Machala (ÚS Severní Morava). Všem členům skupiny patří poděkování za jejich práci na přípravě nového informačního systému ČRS v předmětné oblasti.
Co všechno můžeme od RISu v oblasti rybářské stráže očekávat?
Evidence rybářské stráže
V novém systému bude vedena nejen samotná evidence členů rybářské stráže, ale v souladu s legislativou i interními předpisy také evidence členů, jimž bylo uloženo kárné opatření, evidence pytláků či evidence členů vyloučených z ČRS.
Evidence rybářské stráže bude zaměřena na správu členů rybářských stráží a sloužit bude především uživatelům rybářských revírů, kteří stráž navrhli k ustanovení státní správě. Obsahovat bude jak základní informace o členech rybářské stráže, tak například číslo odznaku, obvod působnosti, ustanovující úřad a další detaily. Zároveň bude hlídat plnění požadavků na výkon funkce, jako je například pravidelné přezkoušení, doklad o zdravotní způsobilosti a podobně. Po založení nového člena bude systém bude umět generovat například žádost o ustanovení pro příslušný orgán státní správy.
Kontrolní činnost rybářské stráže
V rámci kontrolní činnosti stráží bude možné provádět výkaz o kontrolní činnosti, přidávat nové hlášení kontroly, provádět samotné kontroly rybářů, hlásit zjištěné závady na revírech, vodohospodářské havárie či výskyt rybožravých predátorů.
Z pohledu činnosti rybářské stráže je klíčová mobilní aplikace, kterou bude možné používat přímo v terénu. Aplikace je přímo napojena na RIS a pro rybářskou stráž bude nabízet celou řadu funkcionalit.
Typický průběh kontroly bude takový, že rybářská stráž v aplikaci sejme fotoaparátem na telefonu čárový kód povolenky kontrolovaného rybáře a okamžitě se jí ukáže, zda je povolenka na daném revíru platná, zda rybář nemá v rámci kárného opatření udělen zákaz rybolovu, případně zda se nejedná o padělek nebo stornovanou povolenku. Informace o načtení povolenky se společně s GPS a časem kontroly uloží do systému, kde bude poté k dispozici jako jeden z důkazních prostředků v případě, že je v rámci kontroly zjištěn přestupek. Pokud k zjištění přestupku dojde, bude moci rybářská stráž okamžitě přes aplikaci vyplnit hlášenku, ve které již bude mít předpřipravené údaje o držiteli povolenky, a tuto hlášenku automaticky odeslat přes integrovanou datovou schránku jak uživateli revíru, tak i příslušným orgánům státní správy a dát tak podnět k zahájení kárného a správního řízení. K hlášence bude moci připojit důkazní materiál, jako je například fotografie nebo audiozáznam s vyjádřením rybáře. V případě, že je přestupek natolik závažný, že rybářská stráž přikročí k zadržení povolenky, může ji rovnou v systému zablokovat a rybář tak okamžitě ztratí možnost nákupu další povolenky na jakékoli místní organizaci.
Pokud rybářská stráž nebude mít možnost využít mobilní aplikaci, bude po ukončení kontroly možné obdobný proces provést i přes systém jako takový po návratu z kontroly domů. Stávající systém zasílání papírových hlášenek bude samozřejmě nadále rybářské stráži umožněn, ačkoli je administrativně, časově i finančně výrazně náročnější – v případě, že rybářská stráž nebude RIS využívat vůbec, budou podrobnosti o kontrole se zjištěným přestupkem do systému zadány po obdržení „papírové“ hlášenky uživatelem revíru.
Prostřednictvím systému bude moci rybářská stráž zároveň evidovat svou kontrolní činnost – v mobilní aplikaci zapne funkcionalitu „zahájit obchůzku“ a systém bude v pravidelných intervalech do systému ukládat čas a polohu, v rámci mapového podkladu poté bude možné zobrazit i celý průběh obchůzky s vyznačenými body kontrol. Tato evidence, pokud ji rybářská stráž bude využívat, znamená výrazný přínos uživatelům revírů, kteří tak získají velmi cenné (a okamžité) informace o úrovni kontroly svých revírů a mohou mnohem lépe koordinovat činnost s členy rybářské stráže, kteří budou systém využívat a zajistit tak výrazně efektivnější úroveň kontroly revírů než doposud.
Ostatní funkcionality pro rybářskou stráž
RIS poskytne členům rybářské stráže celou paletu dalších funkcionalit, jako je například okamžitá možnost hlášení typických problémů, zjištěných na revíru – například úhyny ryb, znečištění a černé skládky, zvýšený výskyt rybožravých predátorů, nedostatečné průtoky u malých vodních elektráren nebo nalezené „pytlačky“. Tyto informace, poskytnuté uživateli revíru, zlepší možnost na ně okamžitě reagovat a pomohou předcházet nebo minimalizovat škody na rybí obsádce.
Systém také podpoří koordinaci společných kontrol jak mezi jednotlivými členy rybářské stráže, tak s dalšími spolupracujícími subjekty, jako jsou stráže ochrany přírody, pracovníci jednotlivých povodí nebo příslušníci Policie ČR.
Dle aktuálního harmonogramu bude sada základních funkcionalit spuštěna do pilotního provozu na přelomu jara a léta příštího roku, plná sada funkcionalit včetně mobilní aplikace bude pro všechny členy rybářské stráže dostupná od podzimu 2023.
Zeptali jsme se…
V čem spatřujete přínos RIS v oblasti rybářské stráže pro uživatele rybářských revírů?
Marek Macholda (jednatel, MO ČRS Mělník)
Z pohledu uživatele revíru si od RISu slibujeme především zjednodušení práce rybářské stráže a efektivnější informovanost uživatele revíru. Sice chápeme, že rybářská stráž je samostatný subjekt nespadající pod rybářský svaz, ale věříme v dobrovolné zapojení prakticky všech rybářských strážců z našich revírů do tohoto projektu. Výhodou by mělo být zrychlení a zjednodušení vyřizování přestupků lovících a snížení obcházení uložených trestů v podobě zákazu rybolovu. Jako hlavní bych pak viděl statistiky o kontrolách našich revírů, které by umožnily lépe nasměrovat rybářskou stráž, případně požádat o ustanovení dalších rybářských strážců ve špatně pokrytých oblastech. Takové statistiky nám totiž zatím většinou chybí a nebo jsou jen málo vypovídající.
Jak podpoří nový RIS činnost rybářské stráže v terénu?
Petr Machala (jednatel MO ČRS Litovel, místopředseda ÚS pro Severní Moravu a Slezsko)
Dle mého názoru zavedení RIS do praxe bude mít velký přínos pro celý ČRS. Jednou ze součástí RIS bude i mobilní aplikace pro RS, která RS zjednoduší přímo v terénu řadu úkonů, které bude možno provést pomocí několika kliků na mobilním telefonu. Dále umožní zefektivnit činnost a koordinaci RS přímo v terénu vedoucím RS, kterým aplikace umožní mít přehled o pohybu RS přímo v terénu a koordinovat jejich činnost dle potřeby. Možnost informace o pohybu RS bude za určitých podmínek umožněna i řadovým členům RS, kteří však na dobrovolné bázi umožní sdílet polohu s dalšími členy RS. Tato funkce bude umožňovat v případě potřeby součinnost RS při kontrolní činnosti.
Vzhledem ke skutečnosti, že tato aplikace bude on-line propojena s RIS bude RS umožněno po načtení povolenky získat informaci o lovícím, zda nemá uložen zákaz rybolovu na základě rozhodnutí příkazce nebo kárného senátu, či v minulosti již neměl problém s dodržováním pravidel lovu, popřípadě byl kázeňsky řešen, nebo jeho nevhodné počínání při lovu bylo řešeno domluvou přímo na místě. V případě zadržení povolenky, již dotyčný nebude mít možnost si zakoupit další povolenku a v klidu dále lovit, jak se bohužel v současné době stává, což je pro většinu RS značně frustrující a vynaložené úsilí na dostižení takového lovícího považují za zcela zbytečné.
Velice přínosné pro RS bude také pomocí aplikace možnost nahlášení zjištěných nedostatků na příslušnou MO, ÚS, úřad s rozšířenou působností přímo z terénu a doplnit potřebnou fotodokumentací s určením přesné polohy. Určení příslušného orgánu s pravomocí na daném místě bude probíhat automaticky dle polohy, tudíž RS již nebude muset zjišťovat příslušný orgán, zejména pokud bude vykonávat kontrolní činnost na rozhraní těchto území.
Výše uvedené příklady mají přímý vliv na výkon RS přímo v terénu, nicméně připravovaná mobilní aplikace bude mít velice pozitivní vliv na celkovou kontrolní činnost RS a její zefektivnění na základě provedených kontrol prováděných pomocí této aplikace a následného vyhodnocení pořízených dat z provedených obchůzek. Jednoznačně bude možno průběžně sledovat výkon jednotlivých členů RS v průběhu roku což v současné době není možné s výjimkou našeho ÚS, (ÚS pro Severní Moravu a Slezsko) kde mobilní aplikaci již třetím rokem používáme. Naše aplikace však není vyhotovena jako on-line, ale přesně dokáže doložit kontrolní činnost jednotlivých členů RS. Aktivní členové, kteří aplikaci používají, jsou velice spokojeni, jelikož jim odpadá neoblíbená ruční evidence provedených kontrolních obchůzek a provedených kontrol. Získaná data z aplikace jednoznačně vypovídají o činnosti RS a časové náročnosti, pokud je vykonávána zodpovědně a poctivě. Právě tato skutečnost, že je jejich činnost jednoznačně zdokumentována a není ji možno zpochybnit, motivovala řadu členů RS ještě k vyšší kontrolní činnosti. Předpokládám, že tato skutečnost bude pozitivně motivovat řadu členů RS napříč všemi ÚS které aplikaci doposud nepoužívají.
Na závěr je též nutné však uvést, že řada členů RS v souvislosti se zavedením mobilní aplikace a jednoznačným prokazováním vykonávané činnosti ukončí činnost. Tento přirozený úbytek členů RS však nikterak neovlivní celkovou činnost RS, jelikož tito členové kontrolní činnost prováděli stejně jen sporadicky.
Úplně na závěr chci popřát aplikaci, aby ji její programátoři vyvinuli tak, aby byla uživatelsky příjemná a plně funkční dle požadavků vycházejících z praxe a RS ji v co nevětší míře a rozsahu funkčnosti využívali.
Za ČRS Lukáš Mareš, Tomáš Kočica, Pavel Vrána
