Snad nikdo v dlouholeté historii Rybářství nebyl tak důležitou personou jako Ing. Jiří Vostradovský, CSc, jenž nás v září opustil. V listopadovém vydání se podíváme na jeho život podrobněji. Zajímat nás bude také nové plemeno kapra s názvem amurský lysec a zjistíme, k čemu slouží environmentální DNA.
Místo toho, aby jezdil na chmelařské brigády, mířil do Státního rybářství v Plané u Mariánských Lázní. Už tehdy Jiří Vostradovský věděl, co ho baví, kam ho to táhne. Ve své bohaté ichtyologické kariéře byl mimo jiné dlouholetým pracovníkem na Lipně, pomáhal bojovat proti hladomoru v Africe a o jeho profesní kvalifikaci hovoří i fakt, že byl soudním znalcem v oboru.
Amurský lysec není nový druh amura, jak by se mohlo podle názvu zdát. Jedná se o nedávno vyšlechtěného kapra, který má oproti tradičním plemenům zejména rezistenční výhody. Plemeno i všechny benefity ve svém článku představí Ing. Martin Prchal, Ph.D. z Fakulty rybářství a ochrany v Českých Budějovicích.
Jak zjistit druhové složení rybí obsádky v nádrži, aniž bychom museli používat tenatové sítě nebo je odlovili elektrickým agregátem? To je otázka, na kterou se snaží odpovědět doktoři Petr Blabolil a Zuzana Sajdlová z Biologického centra AV ČR. Odpověď zní: environmentální DNA (tzv. eDNA).
V dalších článcích se například s Kateřinou Švagrovou podíváme, jak vyzrát na nejrychlejší rybu planety a s Davidem Štruncem navštívíme Norsko. Společně se svou snoubenkou a dalším párem první polovinu výletu trávili na řekách, druhou na moři.
Pokud vás témata zaujala, časopis si můžete objednat na našem e-shopu, v případě zájmu o předplatné ho snadno vyřídíte zde.
Přeji vám příjemné čtení!
Ondřej Cupal, šéfredaktor
