Ve středu 27. května proběhl rozvoz a vysazení odkrmeného úhořího monté do revírů Rady ČRS ÚN Orlík a ÚN Trnávka. Velikost vysazených úhořů se pohybovala mezi 15 a 20 centimetry.
Úhoři o celkové váze 360 kilogramů a hodnotě přes 640 tisíc Kč byli pečlivě rozvezeni po ploše přehrad tak, aby nedošlo k jejich následnému ohrožení ze strany dravých ryb.
 |
 |
|
Tento přirozený vývoj bohužel v prostředí České republiky není možný. Řada migračních překážek na řekách, zejména turbíny vodních elektráren, úspěšně likvidují celé generace migrujících dospělých úhořů a zároveň zabraňují návratu monté zpět do našich vod. Populace úhořů v našich revírech je tak zcela závislá na umělém vysazení. Podle oficiálních odhadů se evropská populace snížila na pouhé jedno procento oproti stavu před sto lety. Od roku 2008 je úhoř říční zařazen jako kriticky ohrožený do Červeného seznamu ohrožených druhů; některé státy (například Švédsko) jeho lov zakazují úplně. |
Životní cyklus úhoře říčního je do značné míry stále obestřen tajemstvím. Po dosažení pohlavní dospělosti ve sladkých vodách úhoř putuje až 7000 kilometrů do Sargasového moře, kde se ve velkých hloubkách vytírá a následně hyne. Migrující úhoře se doposud nepodařilo úspěšně ulovit. Larvy úhoře jsou pak směrem k Evropě unášeny golfským proudem; tato cesta trvá pravděpodobně tři až čtyři roky, během nichž se larvy vyvíjejí v monté - malé úhoře. Část z nich pak zůstává v brakických vodách u ústí řek, část migruje dále do vnitrozemí, kde dorůstají do pohlavní dospělosti (v deseti až patnácti letech věku) a cyklus se opakuje.
Český rybářský svaz každoročně do revírů vysazuje úhoře ve stádiu monté a odkrmené monté. V roce 2018 bylo vysazeno 1,2 milionu kusů úhoře v pořizovací hodnotě téměř 10 milionů Kč; přibližně polovina nákladů byla hrazena prostřednictvím dotace z operačního programu Rybářství.
Úlovky úhoře na udici v České republice mají dlouhodobě mírně klesající trend; díky intenzivnímu vysazování je ale míra poklesu relativně výrazně nižší, než je odhadovaný pokles počtu úhořů v evropském prostoru.
Jak na něj?
Ulovit úhoře s rybářským prutem je pro mnoho milovníků sportovního rybolovu velká výzva. Úhoři nejsou milovníci denního světla, nejaktivněji loví po setmění v průběhu celé noci; úspěšní ale můžeme být i při zvýšené hladině vody díky zákalu, který tlumí do vody dopadající světlo. Atraktivní nástrahou může být rousnice, hnoják nebo mrtvá rybka; samozřejmě při dodržení povolených pravidel lovu (například zákaz lovu na mrtvou rybku i její část v období od 1.1. do 15.6.). Úhoř je velký bojovník, který po zaseknutí háčku okamžitě míří do nejbližší překážky na dně; v průběhu zdolávání je tak nutné držet ho ve vodním sloupci tak, aby byl mimo dosah potopených větví a kamenů.
Minimální lovná délka úhoře je plošně stanovena na 50 centimetrů, pozor na jeho netypické hájení - úhoři ulovení mezi 1. zářím a 30. listopadem musí být s maximální šetrností puštěni zpět do revíru. Pozornost je také nutné věnovat bližším podmínkám výkonu rybářského práva na jednotlivých revírech - například na ÚN Orlík je minimální délka nástražní rybky (nebo její části) stanovena na 15 centimetrů. Tyto a další podrobnosti vždy najdete v soupisu revírů, který je nedílnou součástí povolenky k lovu (a při lovu ho tedy musíte mít vždy u sebe).
|
Jedovatá krev: mýtus nebo pravda? Krev úhořů je skutečně prudce jedovatá. Obsahuje ichtyochemotoxiny - projevy otravy jsou podobné jako uštknutí zmije. Doprovází ji zvracení, průjem a dýchací obtíže - a může vést až ke smrti, zvláště u dětí nebo oslabených jedinců. Dostatečnou tepelnou úpravou ale svou nebezpečnost ztrácí. |
Tomáš Kočica
