V pondělí 4. března 2019 proběhlo první zasedání nově zřízené pstruhařské sekce hospodářského odboru Rady ČRS. Přítomno bylo 8 Radou jmenovaných členů odboru z jednotlivých ÚS ČRS, nedostavil se jen zástupce Středočeského územního svazu.
Hlavním bodem jednáním bylo představení současného systému hospodaření na pstruhových revírech a odchovných kapilárách v jednotlivých územních svazech, informace o počtu a produkci líhní s umělým výtěrem lososovitých ryb a adaptační strategii jednotlivých územních svazů, směřující ke zmírnění nepříznivé situace na pstruhových vodách, která se ve větší míře začala projevovat po roce 2000 (pokles živin, predátoři, změna klimatu).
Všichni členové odboru potvrdili výrazný úbytek populace pstruha obecného a dramatický pokles početních stavů lipana podhorního. Konstatovali postupný odklon od tradičního pstruhového hospodaření, charakterizovaného dvouletým cyklem nasazování a odlovování chovných potoků a vysazováním takto získané násady pstruha do rybářských revírů. Nově se experimentuje s polopřírodním odchovem jiker v inkubačních boxech (dnové, plovoucí) instalovaných přímo v toku. Je vyvíjena stále intenzivnější snaha o kategorizaci pstruhových vod podle způsobu obhospodařování. Některé toky jsou ponechány přírodnímu vývoji s podporou přirozené reprodukce pstruha (chráněné rybí oblasti), nejvýše s vysazováním raných stádií plůdku. Další kategorii představují chovné toky kombinované s vysazováním jedno či dvouleté násady, a to i z násady z farmového chovu a poslední kategorií jsou pstruhové revíry s intenzivnějším vysazování pstruha duhového či sivena amerického, které umožní rybářům dosáhnout kýženého úlovku za účelem konzumace, aniž by tím byly poškozovány populace našich původních druhů salmonidů.
Poznámka: Grafy vysazování pstruha obecného a lipana podhorního v porovnání s dosaženými úlovky mluví za vše. Do určité míry sice dochází ke zkreslení na základě stále častější preference přístupu "chyť a pusť" i zavedení vyšší míry lipana, trend je nicméně jasný - i při relativně stabilním vysazování počet úlovků setrvale klesá, a to zejména u lipana. Úlovky z roku 2018 ještě nejsou známé, prognózy ale dobré nejsou...
Pstruhařská sekce hodnotila rovněž ekonomickou stránku odchovu násad lososovitých ryb a ceny povolenek – v rámci ČRS se ročně prodá necelých 13 tisíc kusů pstruhových povolenek. Pro srovnání, mimopstruhových povolenek se prodá kolem 200 tisíc kusů.
Cílem pstruhařské sekce bude analyzovat pstruhové hospodaření ČRS, a na základě informací z jednotlivých územních svazů navrhovat opatření pro zlepšení stavu (kategorizace revírů, způsob hospodaření, úpravy rybářského řádu, atd.).
Členové odboru jsou si vědomi, že na současný stav pstruhových vod působí řada neovlivnitelných nebo obtížně ovlivnitelných faktorů, ať jde o rybožravé predátory (eskaluje zejména vliv vydry), extrémní klimatické podmínky, nevhodnou morfologii toků po úpravách, chybějící jízky v malých tocích (k zadržení vody v období sucha), úbytek přirozené potravy (hmyzu), nebo vliv polutantů pocházejících ze zemědělské výroby (rezidua pesticidů), průmyslu (alkylfenoly, ftaláty, PCB, dioxiny), čistíren odpadních vod (syntetické hormorny, farmaka, detergenty, mikroplasty). Byl diskutován také vliv vypouštěné studené vody ze základů přehrad a snížení genetické variability populací lososovitých ryb.
Na závěr jednání proběhla doporučující volba předsedy pstruhařské sekce, kterým se stal MVDr. Miroslav Kulich, hospodář MO ČRS Police nad Metují a provozovatel pstruhové líhně v Hynčicích. V jeho osobě se spojuje pohled veterináře, hospodáře a líhňaře, což mu dává pro výkon funkce předsedy sekce velmi dobré předpoklady.
Hospodářské oddělení Rady ČRS
